Svatý Florián
Svatý Florián
Patron všech hasičů, velitel pluku propuštěný z římských legií.
Narodil se v Cetii (dnes Zeiselmauer u Vídně) a za vlády císaře Diokleciána byl jednou z obětí jeho zásahů prostřednictvím čtyř protikřesťanských ediktů z let 303 a 304. Dnešní území Rakouska do té doby patřilo římské provincii Noricum a císař Dioklecián tuto provincii připojil k Pannonii. V okolí dnešního Lince, v městě Lauriacum (neboli Lorch) u soutoku Enže s Dunajem, dal jeho místodržitel Aquilinus pozavírat a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florian dozvěděl, spěchal křesťanům na pomoc. Nebyl však dostatečně Obrazekopatrný a po několika dnech byl zatčen a pod neustálým týráním měl zapřít Krista. Protože se nechtěl za žádnou cenu víry zříct a soud nevzal ohledy na jeho zásluhy v armádě, jeho bezúhonný život, vydal ho do rukou katů. Ti mu přivázali na krk mlýnský kámen a hodily ho do řeky Enže.Ostatky sv. Floriána byly v 11. Století rozděleny, část z nich byla převezena do Říma, část do Krakova (stal se jedním z polských patronů) a z Polska byla za Karla IV. Malá část jeho relikvií převezena do chrámu sv. Víta v Praze.Relikviář má však rovněž katedrála v Olomouci, kostely na Kladně, v Jaroměři, v Havlíčkově Brodě a jinde. Tyto maličké kousky Floriánových ostatků měly ve středověku chránit města před požáry, poněvadž Florián, umučený ve vodě, se stal patronem hasičů. Obraz sv. Floriána se objevoval na obecních pečetidlech, městských branách, kostelních věžích, na zvoničkách a jeho sochy se stavěly na návsích a náměstích.
Na Hané ještě v předminulém století hlásil ponocný :
“Chval dobrý duch Hospodina i Ježíše, jeho Syna. Odbila desátá hodina, milý svatý Floriáne, tohoto městečka patrone, chraň nás od ohně...„
Hasičská modlitba
Jmenuje se Bůh a vybírá si daň ...
Kdekoli plameny hněvem mluví ...
Dej mi sílu chránit život ...
Ať je jakýkoli jeho věk ...
Pomoz mi obejmout malé dítě ...
Dříve než bude příliš pozdě ...
Nebo zachránit starší osoby ...
Z hrůzy svého osudu ...
Umožni mi být ve střehu a slyšet slabé volání ...
Chci být rychlý a schopný ...
Dej mi sílu rozběhu ...
Chci naplnit své poslání ...
Dám nejlepší co ve mně je ...
Střežím každý svůj okamžik ...
Chráním vše, život - majetek ...
A jestliže podle osudu ...
Já ztratím život svůj ...
Pak prosím požehnej rukou ochrannou ...
Mé ženě a dětem mým.
Hasičské desatero
1. Nehledej v dobrovolném sboru hasičském ni zisku, ni slávy, nýbrž jen povinnosti bratrské pomoci v neštěstí.
2. Jsi-li hasičským dobrovolníkem, buď jim celou duší a celým tělem,nemáš-li dobré vůle, nejsi dobrovolníkem a jsi dobré věci na obtíž.
3. Buď obětavý a statečný, ale jednej vždy s rozvahou, zbytečně nevydávej se v nebezpečí a dbej v činnosti hasičské svého zdraví.
4. Jsi-li činovníkem, nevypínej se nad jiné, ale pamatuj, že ti kteří tě zvolili, očekávají od tebe činnost zvýšenou a všechny přednosti těla i duše.
5. Bratry a sestry své považuj za rodné, jsi-li vzdělanější, nepohrdej jimi, ale hleď se jich povznést.
6. Pamatuj, že na hasičském dobrovolníku se žádá povaha přímá,šlechetná a vlastenecká, v pospolitém jednání počestná a vlídná.
7. Užitečnost hasičského zřízení dokazuje se lépe skutky než slovy,ale zájmy hasičské dlužno vždy a všude slušným způsobem hájit.
8. Nevyvolávej ve spolku různic, sporů a pohoršení, ale přičiň se kvůli dobré věci, abys všelijaké neshody přátelským způsobem zamezil nebo usmířil.
9. Máš-li, na sobě čestný stejnokroj hasičského dobrovolníka, pamatuj, že nevhodným způsobem a chováním nezpůsobíš hanbu jen sobě,
10. Jsi-li členem hasičské dobrovolnosti, pak se tímto desaterem řiď a pak budeš dobrým hasičským dobrovolníkem.